Poprvé srovnal Drážďany s Florencií německý historik umění Johann Gottfried Herder, když v roce 1802 nazval Drážďany se svými uměleckými sbírkami „německou Florencií“. Takovému lichotivému srovnání posloužily nejen umělecké cennosti, ale i půvabné umístění Drážďan v dolině Labe a charakteristická barokní architektura, kterou zde obrazně nazývají „hudbou v kameni“. Blahodárná umělecká atmosféra města přitahovala tvůrčí osobnosti, vnímající samo město jako jedno umělecké dílo.
Drážďany jsou známé památkami architektury v barokním stylu, velkolepými kolekcemi děl umění a malířství. Jsou zde uložena díla Raffaela, Tiziana, Rubense, Rembrandta. Nejznámější obraz, který se v Drážďanech nachází, je Sixtinská madona Raffaela. Avšak krásné zde sousedilo s ničivým.
Na konci Druhé světové války byly Drážďany vystaveny rozsáhlému bombardování: spojenecké síly protihitlerovské koalice v roce 1945 prakticky srovnaly město se zemí. Avšak Drážďany povstaly z trosek, přestože jejich renovace trvala takřka čtyřicet let. Zanedlouho po bombardování se ve městě objevily kolíky s označením dřívějších ulic, domů a náměstí. Od roku 1951 v Drážďanech začala metodická rekonstrukce centra města, kamínek po kamínku. Sami občané se rozhodli pro renovaci dřívějšího města, ačkoliv jednodušší by samozřejmě bylo postavit Drážďany nové.
Svědkem bombardování Drážďan byl americký spisovatel, tou dobou válečný zajatec, Kurt Vonnegut, který tuto událost popsal v románě „Jatka č. 5“.
Naši studenti navštívili nejznámější památky Drážďan, avšak nezapomněli ani na věci praktické. V současné době ve městě probíhají masové výprodeje, a za směšné peníze je tak možné nakoupit výrobky světových značek. Krásně se oblékat je totiž také umění.
