Poprvé to byla Dvořákova Rusalka, tentokrát Smetanova Prodaná nevěsta. A přestože jsme ji s kolegyněmi viděly už mnohokrát, musely jsme konstatovat, že je pořád krásná. I když se jednalo o operu, která u současné mládeže není právě na vrcholu obliby, studenti byli spokojení. Kromě Mařenky a Jeníka sklidil největší úspěch koktavý Vašek a nadšeni jsme byli také z cirkusové scény s ve vzduchu zavěšenými hadrovými panáky.
Umělecký zážitek jsme si během dvou přestávek zpříjemnili nejen návštěvou střechy Národního divadla, ze které se odkrýval nádherný výhled na večerní Prahu, ale také typickými českými chlebíčky, které jsou nejlepší právě tady. A protože jsem se při minulé návštěvě divadla zlobila, že ne všichni mají vhodné společenské oblečení, někteří si o Vánocích přivezli obleky z domova.
Takže můžeme pokračovat v tradici našeho divadelního klubu a příště se těšíme na muzikál Hello Dolly! ve Studiu 2.
Mgr. Eva Levá
A co na to studenti?
Včera jsem měla pěkný večerní program. Šli jsme se skupinou do Národního divadla. Dívali jsme se na operu "Prodána nevěsta". To není první cesta do divadla, už jsme tam byli. Naposled jsme se dívali na operu "Rusalka". Včerejší opera byla zajímavější než minulá. Krátce o obsahu: Jeden kluk myslil, že on je nejchytřejší ve městě a prodal svou nevěstu sám sobě za 300 zlatých. Líbila se mi hra herců a to, jak zpívali. Vrylo se mi do paměti, že o jedné přestávce jsme šli na střechu a dívali jsme se na noční Prahu. Praha je moc krásná obzvláště v noci. Chtěla bych znovu návštěvit Národní divadlo se svou skupinou.
— Lola Nurtayeva
Byli jsme včera v opeře, která se jmenovala Prodaná nevěsta. Ta opera byla moc zajímavá, ale někdo chtěl spát. To byla historka o ženě, která milovala svého kluka a o muži, který řekl, že miluje holku, ale pak ji prodal za 300 korun. To znamená, že jeho láska stojí asi 3 obědy v Mac Donaldu. Ale ta historka měla nečekané rozuzlení: v konci ukázali, že muž prodal ženu sám sobě. To znamená, že muž dostal krásnou holku za 300 korun, protože byl chytrý. Byli tam ještě další lidi, ale nebyli zajímaví. Líbil se mi jenom Vašek, který le-le-legračně mluvil. A ještě tam krásně zpívali, ale vůbec jsem je nechápal, proto jsem četl české a anglické titulky, které, díky bohu, tam byly.
— Tamerlan Almanov